Pokud nezapomínám na to, že jen já můžu za věci v mém životě, je to vždy velká úleva, protože v tu chvíli také vím, že mám možnost danou věc kdykoliv změnit, nejsem na ničem a na nikom závislý. Toto vnímání reality považuji za naprosto klíčové, pokud chcete v čemkoliv uspět a cítit se v tom, co děláte, svobodně.
Pokud je pro vás tento přístup nový, postupujte pomalu a postupně. Otevřete se tomu, že mohou existovat důvody, proč se právě tato věc ve vašem životě děje. Zastavte se, podívejte se na problém z více úhlů, neodsuzujte, nehodnoťte, jen pozorujte.

Stávají se vám některé situace v životě opakovaně? Pokuste se připustit, že věci, které se kolem vás dějí, se dějí z nějakého důvodu.
Ne náhodou. Náhoda je jen souhra jistých okolností, které do sebe geniálně zapadají a mají vždy svůj hlubší řád a smysl. Nemusíte vše hned pochopit a rozklíčovat do detailu. Ne vše se vám odkryje právě teď. Pokuste se jen připustit, že to může mít nějaký vyšší smysl.

Pokud do svého života přijmete zodpovědnost, stanou se zvláštní věci. Najednou totiž přestává platit tradiční koncept TO ONI. Já za nic nemůžu. Koncept svádění událostí v našem vlastním životě na druhé. Na partnera, děti, rodiče, kolegy, známé, sousedy, vládu aj.

Stane se jedna veliká věc. Zboří se obrovská zeď, která vám brání žít váš vlastní život naplno. Pokud totiž převezmete zodpovědnost, začnete mít nad svým životem obrovskou moc.

Když vše v životě svádíte na druhé nebo na vnější okolnosti, pak nemůžete nic. Nemáte moc nad svým životem. A pokud nemáte moc, cítíte bezmoc. Bezmoc něco změnit a ovlivnit. Ale to je pouze iluze, která se vytvoří, jen pokud se své schopnosti věci měnit zbavíte a dáte ji druhým.

Tento tradiční koncept TO ONI má tragické následky. Skvěle ho shrnuje Zdeňka Jordánová (www.poznejsvujcil.cz). Pokud cítíme bezmoc, nemáme moc a pak přichází nemoc. Fyzicky na těle se projeví myšlenky, že něco nemůžeme.
Když si myslíme, že nemáme žádnou moc nad tím, co se nám v životě děje, nejsme u sebe, jsme u druhých a často žijeme život těch druhých. Často pracujeme a podnikáme tak, abychom se druhým zavděčili, aby nás měli rádi. Ale co my?
Nenechejte věci docházet tak daleko.

Převezměte kormidlo svého života, vy jste kapitán, který pluje a naviguje. Vy máte moc změnit směr, obrátit se, převzít plnou zodpovědnost za to, co se vám cestou přihodí a jaké zkoušky vás potkají.

Vezměte si zpět žezlo k ovládnutí vašeho života. Možná ho má někdo druhý, možná je jen zahrabáno hluboko v krabici pod postelí, možná nevíte, kde vůbec je. Najděte ho! Hned teď. Chytněte ho pevně.

Převezměte zodpovědnost a vykročte. Je to váš život!

VSESLASKOU ❤️ David Kirš