VSESLASKOU

Láska je hlavní klíč, který otevírá brány ke štěstí …… ❤️

Category: VSESLASKOU BOHATSTVI

Tvůj život je tvoje volba

Tvůj život je tvoje volba.

Tři slova, která vám přinesou spokojenost a bohatství – RADOST ~ ÚSPĚCH ~ BOHATSTVÍ.

To jsou slova, která projasní mysl od špatných vašich myšlenek a nálad. Prozpěvujte si tyto slova pro sebe, opakujte si je 10-15 minut.

Začnete se cítit mnohem lépe. Tato slova mají ohromnou MOC, protože představují neviditelné schopnosti podvědomí.

Když změníte své nálady plné strachu, obav a depresí, upraví se tak i vnější okolnosti. Začnete také zpívat svoji tichou píseň VÍTĚZSTVÍ – RADOST, ÚSPĚCH, BOHATSTVÍ.

V NAŠEM ŽIVOTĚ SE STANOU ZÁZRAKY!

VSESLASKOU ❤️ J. Murphy

Když se vyladíme na vyšší plán a budeme ho následovat, všechno dobré se dostaví

Naučte se důvěřovat své intuici a konejte podle zpráv, které přijmete zevnitř. Někdy si něco naplánujete a váš vnitřní hlas vás povzbudí ke změně těchto plánů. Jak rychle se dokážete vzdát připoutanosti ke svým původním plánům a udělat si nové? Budete prožívat stále větší radost, pokud budete naslouchat a okamžitě následovat své vnitřní zprávy.
Abyste mohli efektivně odvést svou práci ve světě, bude třeba naučit se odpoutávat od toho, co si o vás myslí druzí lidé. Je důležité nedělat si starosti s tím, nakolik jste oblíbení, zda si vás lidé cení, nebo jestli vás vůbec chápou. Jste v první linii nového vědomí a mnohé z vašich myšlenek jsou nové. Nové myšlenky ocení nejspíš jen rozvinutý člověk. Naučte se proto odpoutat od potřeby chvály a ocenění. Druzí lidé prostě nemusí mít vědomí na takové úrovni, aby viděli hodnotu vaší práce. Naučte se odpoutat od reakcí druhých a važte si své práce podle svého vnitřního pocitu z její hodnoty.
Je důležité vzdát se osobních ambicí. Když se vyladíte na vyšší plán a budete jej následovat, všechno dobré k vám přijde. Nezakládejte svá rozhodnutí na tom, kolik si myslíte, že z dané věci získáte, ale na tom, nakolik vaše činnost přispěje ostatním. Ačkoliv vám pro vaši práci zůstanou nějaké osobní motivace, přesvědčte se, zda také zvažujete dobro pro ostatní. Nedělejte si hlavu s tím, kolik lidí vaše práce přitahuje. Zkrátka následujte své vedení a odvádějte nejlepší možnou práci. Je lepší oslovit jednoho člověka, který z vaší práce něco opravdově získá, než sto lidí, pro které nebude ničím. Budete více posíleni tím jedním, který od vás něco dokázal přijmout, než stovkou lidí, kteří z vaší práce nezískali nic.
Odpoutejte se od potřeby mít věci udělané jedním určitým způsobem. Vesmír je dokonalý a neexistují v něm prohry. Někdy se vám může zdát, že ztrácíte čas, ale v širším kontextu se vám tento čas vrátí jinými cestami. Naučte se odpoutat se od svých starostí a věřte, že vše probíhá dokonale ……

VSESLASKOU ❤️ OSOBNÍ RŮST Sanaya Roman

 

Zamilovanost a skutečná láska

Existuje ještě lepší alternativa: můžeme začít zamilovanost považovat za to, čím opravdu je – totiž za dočasné emocionální vzplanutí – a po­tom se s partnerem pustit do budování skutečné lásky.

Skutečná láska je také emocionální záležitost, není to však posedlost. Ta­ková láska spojuje rozum s citem. Zahrnuje také vůli, vyžaduje disciplinovanost a je si vědoma nutnosti dalšího rozvoje osobnos­tí. Naší nejdůležitější emocionální potřebou není být zamilován, nýbrž být opravdově milován, poznat lásku, která vyrůstá z volby a vědomého rozhodnutí, nikoliv z instinktu. Potřebuji, aby mě miloval někdo, kdo se rozhodl, že mě chce milovat, někdo, kdo na mně vidí něco hodno lásky.

Taková láska však vyžaduje mnoho úsilí a ukázněnosti. Je to volba, vedoucí k vynaložení spousty energie a disciplíny ve prospěch druhé osoby při vědomí, že pokud jeho nebo její život bude díky vašemu snažení bohatší, i vy získáte pocit uspokojení – uspo­ kojení z pocitu, že někoho opravdově milujete. A k tomu euforický pocit zamilovanosti nepotřebujete. Ve skutečnosti je to tak, že dokud vaše zamilovanost neodezní, opravdovou lásku nepo­znáte.

Rozumová, odhodlaná láska… přesně to je láska, ke které nás myslitelé vidy vybízeli.

Nelze přikládat velký význam všem těm úžasným věcem, které děláme pod vlivem „nepříčetné zamilovanosti.“ Jsme vláčeni in­stinktem, který se vymyká schématu našeho běžného chování. Jes­tliže se však, po návratu do reálného světa, kde máme možnost volby, rozhodneme být laskaví a velkorysí, potom skutečně milu­jeme.

Jestliže chceme být emociálně zdraví, je nutné, aby naše emo­cionální potřeby byly uspokojeny. Ženatí muži a vdané ženy touží po zalíbení a náklonnosti svých protějšků. Když jsme partnerem přijímáni, víme, že po nás touží a je ochotný udělat vše pro naši tělesnou i duševní pohodu, mnohem víc si věříme. Všechny tyto pocity jsme prožívali už ve fázi zamilovanosti. Cítili jsme se jako v ráji. Chybovali jsme však v přesvědčení, že to takto bude trvat věčně.

Tato posedlost nebyla nikdy předurčena k věčnému trvání. I různé jiné knihy zabývající se tématicky manželstvím, přisuzují zamilovanosti pouze úvodní roli. Středem pozornosti takového druhu literatury je láska rozumová, odhodlaná. Přesně tato je typem lásky, ke které nás myslitelé vždy vybízeli. Láska úmyslná.

To je dobrá zpráva pro všechny manželské páry, které už o svou zamilovanost stačily přijít. Jestliže je láska volbou, zna­mená to, že jsou schopni milovat dál i poté, co jejich „nepříčetná zamilovanost“ zmizí a oni se vrátí do běžného života. Tento druh lásky vyžaduje jiný přístup, začíná u jiného způsobu myšlení. Je to přístup, který říká, „jsem tvůj manžel nebo manželka a chci naplňovat tvé potřeby“. Partner, který se rozhodne takto milovat, najde potom způsob, jakým svou lásku projevit ……

VSESLASKOU ❤️ VZTAHY ~ Pět jazyků lásky Gary Chapman

image

Buďte k sobě bezdůvodně milí

Buďte k sobě bezdůvodně milí a pozorní …

Nejvyšší pravdou zůstává, že nepotřebujete žádný důvod k tomu, abyste byli šťastní. Vaše ego s tím nesouhlasí, protože právě ego používá důvody a opodstatnění jako hlavní smysl pro bytí, činnosti a dávání. Podle ega všechno musí mít důvod, jako např.: „Budu šťastný/á, když…“ a „Budu šťastný/á, až…“ nebo „Budu laskavá, pokud…“ nebo „Budu tě milovat, když…“

Bezdůvodné štěstí je naprosto přirozené miminkům a dětem, které se smějí naprosto bezdůvodně, smějí se pro legraci a hrají si čistě kvůli hraní samotnému. Bezdůvodné štěstí je stejně tak přirozené vašemu vyššímu nepodmíněnému Já. Skutečné štěstí nepotřebuje žádný důvod, žádnou speciální výbavu, žádné peníze, žádný dokonalý okamžik, žádné svolení, žádné posouzení a žádné ideální podmínky. Být šťastní je čistě o tom, že se ponoříme zpět do něčeho, co je nám již dávno vrozené.

Dokážete to ještě? Dovolíte si zastavit se a smát se prostě jen tak bez důvodu? Smějete se někdy bezdůvodným smíchem? Necháváte se překvapit prostou radostí? Dokážete být spontánní, aniž byste se za něco styděli? Dokážete ještě stále milovat bezpodmínečně, bez důvodu, bez očekávání nebo požadavků? Můžete být šťastní prostě jen tak? Zkuste to!

Udělejte si chvíli o samotě v tichosti a přemítejte nad bezdůvodnou radostí. Všimněte si, zda dokážete propustit svou vrozenou radost ven a nechat ji vybublat vzhůru, prostě jen tak, bez jakéhokoli důvodu. Napojte se přímo na své nepodmíněné Já a poddejte se myšlence na neopodstatněnou radost – žádné usilování, žádné vypracovávání, žádné zasluhování si, ani žádný důvod nejsou nutné. Důvody, podmínky a pravidla jsou skutečnými skrytými překážkami v radosti, nevinnosti a nepodmíněném bytí.

Zkuste dnes experimentovat a buďte ještě více bezdůvodní než obvykle. Připomínejte si, jak snadné je vybrat si radost, vybrat si lásku, vybrat si laskavost. Zde jsou některé tipy, s nimiž můžete začít:
Buďte k sobě dnes bezdůvodně milí a pozorní.

Polibte svého partnera jen tak.
Dejte si šampaňské čistě pro zábavu.
V práci se začněte bezdůvodně smát.
Zavolejte kamarádovi bez jakéhokoli důvodu.
Pošlete přítelkyni květiny, prostě jen tak.
Přemítejte dnes nad bezdůvodnou radostí.
Oblečte si krásné šaty, jezte v restauraci. Vaše potěšení, žádný důvod.

Nedovolte žádnému důvodu, aby vám dnes bránil být tím, kým jste.
Čím více bezpodmíneční budete sami k sobě a k druhým, tím snadněji si budete pamatovat, že ve skutečnosti neexistuje žádný důvod k tomu, abyste nemilovali, nebyli laskaví a neradovali se. Buďte bezdůvodní!

VSESLASKOU ❤️ Robert Holden

Hlídejme si řeč

Jak mluvíme, tak také žijeme ……

Budeme mluvit o nástroji sebeprogramování, kterým každý den a každou minutu vytváříme sami sebe; který uplatňujeme, aniž si to uvědomujeme, a který je odpovědný za všechno, co se děje v našem životě:

– za to, jak se cítíme, jak vypadáme, jaký máme příjem;
– za vztahy s okolím, za to, nakolik jsme sami se sebou spokojeni, za … vlastně za všechno na světě.

Sebeprogramovací nástroj, který používáme automaticky, často lehkovážně a velmi často až nebezpečně bezmyšlenkovitým způsobem.

Tento sebeprogramovací nástroj má 2 názvy: jeden sofistikovaný a druhý docela obyčejný a srozumitelný. Ve vědeckých kruzích se užívá výrazu „verbalizace“ a jde vlastně o onu individuální zásobu slov, kterou používá každý z nás ve styku s jinými lidmi a k vyjádření vlastních myšlenek.

Jistě jste si všimli slova „individuální“ a pochopili, že v něm je ukryt klíč.

A je to tak: jako nositel jazyka (nezáleží na tom, jakého) má každý z nás naprosto unikátní slovní zásobu.

Právě tato slovní zásoba je mohutným sebeprogramovacím nástrojem.

Platí to doslova: jak mluvíme, tak také žijeme. Co sdělujeme, to máme.

Slova jsou oděvem našich myšlenek. Energie slov má mocnější strukturu a také mnohonásobně rychlejší (ve srovnání s energií myšlenek) vliv na formování vnější skutečnosti.

Důkazů bylo uvedeno už tolik, že přidat k nim další snad ani už není třeba.

Nicméně uvedu ještě jeden, natolik závažný, že byl bez výhrad uznán za objev schopný léčit i ty nejnebezpečnější nemoci.

Jde o objev německého psychoterapeuta íránského původu Nossrata Peseschkiana. Jako první objevil (a posléze se naučil zneškodňovat) slova, která programují nezdravé projevy těla.

Během času přesvědčivě dokázal, že škodlivá slova obsahuje slovník každého člověka. Neexistuje jediný člověk, který by se uchránil používání slov programujících zdravotní indispozici, materializujících ji v těle a bránících jejímu vyléčení.

Doktor Peseschkian nazval souhrn těchto slov „organická řeč“.

Organická řeč jsou podle něho slova a výrazy přímo ovlivňující fyziologické orgány člověka.

Jistě sami dobře taková slova znáte, připomínáme některá, abychom podtrhli, že to nejsou prostě jenom slova.

Ve skutečnosti je to opravdu ničivá, škodlivá energie, schopná podlomit i to nejpevnější zdraví.

Všimněte si také, jak dokonale zamaskovaná ta slova jsou, člověk by prostě nevěřil, že slova napohled tak nevinná mohou tak silně škodit:

má trpělivost praskla
lámal jsem si hlavu
něco ho žere
naleptávají mi duši
ten mi leze krkem
trochu mě přidusili
to mi hlava nebere
vysáli mi duši z těla
pijou mi krev
dlabu na to
hází mi klacky pod nohy
obrací se mi z toho žaludek
jako by do mě kudlu vrazil
je mi na padnutí (celý se třesu)
ten mi sedí za krkem
mám toho po krk
ohrnovat nos
zahnali mě do kouta
zkus si vlézt do mojí kůže
tlačí na mě
A tak dále.

Zdá se nám, že používáme obecné metafory, ve skutečnosti však zadáváme svému tělu přesné příkazy a tělo je dokonce ani nedokáže neplnit – plnit je zkrátka musí.

Přestože doktor Peseschkian publikoval své závěry před relativně krátkou dobou, byly už mnohokrát prověřeny.…

Zejména pečlivě byla zkoumána otázka: tvoří organická řeč nemoc, nebo o ní jen informuje?

Ukázalo se, že ji tvoří.

Jinými slovy, byl tu předpoklad, že ničivá slova se v řeči člověka objevují poté, co propukla nemoc. Mělo se zato, že podvědomí, které řídí veškeré fyziologické procesy, dává tímto způsobem signál, že něco je špatně.

Tento předpoklad se však nepotvrdil.

Nyní se s jistotou dá tvrdit, že obraz je přibližně takový:

Člověk nejprve zařazuje ničivá slova do své řeči (vkládá program určité nemoci) – teprve potom nemoc propuká.

Přičemž ne jakákoli nemoc, ale přesně ta, která byla proponována.

A co je pozoruhodné, když rozpoutají nemoc, ničivá slova se ještě pevněji usazují v aktivní slovní zásobě – a rozhodně ne proto, aby na ni upozorňovala (signalizovala ji).

Úkol ničivých slov je zcela jiný – podporovat nemoc, vytvářet jí podmínky, aby „žila a vzkvétala“.

A je to zcela pochopitelné: organická řeč je samostatný psychický program a má zcela podložené poslání – podporovat to, co vytvořila.

Možná jste si teď všimli, že máte jisté těžkosti s výběrem slov a musíte si vybavovat některá, která z vás dříve vyletovala bez problémů.

Chci vás požádat: hlídejte si řeč.

Ne, ne svoji řeč, to ani bez speciálního vyškolení není možné.

Všímejte si spíš toho, jaká ničivá slova se objevují v řeči vašich blízkých.

Jenom se vyhněte „kázání“.

Berte v úvahu, že lidé, ti blízcí zvláště, nemají rádi poučování a nabádání.

Prostě si s nimi popovídejte o tématu, dejte jim přečíst tenhle i jiné články, poskytněte jim zkrátka možnost, aby si závěry udělali sami. A vyvodili z nich nějaké rozhodnutí.

Pamatujte, že individuální řeč člověka je něčím, do čeho se v žádném případě nesmíme hrubě vměšovat.

Věnujte pozornost také vlastní řeči, případně požádejte člena rodiny nebo partnera, aby si jí všímali. Možná už v brzké sobě dokážete zlepšit svoje zdraví a budete se cítit lépe díky této jednoduché, ale velmi efektivní metodě …

VSESLASKOU: pronaladu.cz

Svoboda v manželství

image

Láska nemá začátek ani konec.

Žádné „předtím“ a žádné „potom“.

Láska vždycky byla, vždycky je a vždycky bude. Takže láska je stále. Je to neměnná realita. A tady se dostáváme k otázce svobody. Neboť je-li láska neomezená – pak je svobodná. Láska je naprosto svobodná.

Všichni chcete být milování a všichni chcete milovat. Nechcete být v lásce omezování. Svou lásku chcete svobodně vyjádřit. Ve všech milostných vztazích vždycky hledáte svobodu, neomezenost a věčnost. Děláte to proto, že si v hloubi duše uvědomujete, že jste láska a že nejlépe poznáte sami sebe, když svou lásku vyjádříte. Jste život vyjadřující život, láska vyjadřující lásku. Instituce manželství byla vašim pokusem vytvořit věčnost. V manželství se partneři zavazují, že spolu budou žít celý život. To však nevede k takové lásce, která by byla „neomezená“ a „svobodná“.

A proč tedy ne? Není snad dobrovolně uzavřené manželství vyjádřením svobody? A slib, že nebudu mít sexuální styk s nikým jiným než se svou partnerkou nebo partnerem, je svobodným rozhodnutím – nikoli omezením.

Jen do té doby, než se omezením stane.

Přece jsem to slíbil.

A právě tady začínají všechny problémy. Považuješ-li vyjádření lásky k určitému člověku za posvátný slib, přijde den, kdy ti tvůj slib začne připadat jako závazek – a ty jej začneš nenávidět. Budeš-li však své rozhodnutí chápat nikoli jako závazek, ale jako řadu svobodných rozhodnutí, která neustále obnovuješ, pak se vyhneš zklamání. Pamatuj tohle: Existuje jen jediný posvátný slib – žít v pravdě a mluvit pravdu. Všechny ostatní sliby omezují tvou svobodu, a na tom není nic posvátného. Neboť člověk je svoboda. Ztratíš-li svobodu, ztratíš sám sebe. Manželství nerušte, jen jej změňte.

Rád bych věděl, zda nám bude někdy dovoleno vyjádřit pravou lásku. Takže tuto část našeho rozhovoru ukončím tím, čím jsem začal. Jaká omezení bychom měli přijmout?

Žádná. Vůbec žádná. A to by měl vyjadřovat váš manželský slib.

To je úžasné, neboť právě to vyjadřuje manželský slib, který jsme si dali s Nancy …

VSESLASKOU ~ Neale Donald Walsch ~
Láska je neomezená ❤️

Powered by WordPress & Theme by Anders Norén