Možná jste si nevšimli, že se ve vašem životě spontánně vyskytují krátké okamžiky, v nichž jste při plném „vědomí, aniž myslíte“.

V takových chvílích jste soustředěni třeba na nějakou manuální činnost či jdete po ulici nebo čekáte ve frontě a uvědomujete si přítomný okamžik tak dokonale, že obvyklý duševní hluk je nahrazen vědomou přítomností. Nebo se díváte na oblohu či někoho posloucháte, aniž k tomu máte jakýkoli vnitřní komentář. Vaše vnímání je úplně jasné, nezamlžené myšlením.

Vaše mysl tyto okamžiky nepovažuje za důležité, protože má na starosti „důležitější věci“. Takové okamžiky nejsou obvykle příliš pozoruhodné, a proto jste si jich nikdy nevšimli.

Ve skutečnosti se vám nemůže stát nic důležitějšího, neboť takové situace jsou počátkem přechodu od myšlení k vědomé přítomnosti.

Zvykněte si na stav „nevědění“. To vás dovede za hranice mysli, neboť mysl se vždycky snaží všechno vysvětlovat a interpretovat. Mysl se bojí, že něco nepochopí. Takže až vám přestane vadit, že něco nevíte, teprve pak jste překročili hranice mysli. Z tohoto stavu se rodí hlubší poznání …

VSESLASKOU ❤️ E. Tolle ~ Ticho promlouvá